"V knihovnách se protínají světy, které by se nikde jinde protnout nemohly. Mladý karatista se potkává s důchodkyní, batole s knihou, zahrádkář s adolescentem. Knihovny jsou dokonalou metaforou dnes tolik oblíbeného anglického výrazu 'safe space' – prostoru, kde se lidé cítí v bezpečí. Má sem přístup každý a navíc je to jedno z mála veřejných míst, kde se vám nikdo nesnaží něco prodat. Nebo kde je nutné na oplátku za to, že zde trávíte čas, něco konzumovat či nakupovat. Vítán je každý a každý může v tomto bezpečném prostoru strávit čas, který chce a potřebuje". 

                                                               (spisovatelka Markéta Pilátová)

O nás

Pamatujete ještě, jak bývala místní knihovna oblíbená a navštěvovaná? My ano a rády bychom na tuto tradici navázaly. A nejen navázaly, máme totiž neskromné přání vytvořit z knihovny místo pro objevování, poznávání a také setkávání. A budeme rády, když se zde setkáme právě s Vámi...Našim čtenářům jsou k  dispozici jednak knihy ze stálého fondu knihovny, tzn. knihy, jejichž pořízení financuje Obec Suchomasty a které jsou majetkem knihovny a jednak knihy z regionálního fondu. Tyto knihy jsou k nám formou výměnných souborů distribuovány každého půl roku z Knihovny Jana Drdy z Příbrami a v naší knihovně zůstávají po dobu jednoho roku. 

Co na těchto stránkách najdete?

  • informace o provozní době a službách knihovny
  • kontakty
  • knihovní řád
  • katalog knihovny
  • aktuální akce
  • aktuální akce pro děti (dětský webík)
  • fotogalerie z proběhlých akcí
  • tipy na čtení a zajímavosti z historie knih
  • mozkohrátky, kalendárium a jiné zajímavosti

STATISTIKA ZA ROK 2023

Snad se přece jen v naší knihovně začíná blýskat na lepší časy. Čtenářů máme sice pořád málo, ale jsou pilní. Počet vypůjčených knížek nám rok od roku roste. Od roku 2023 si lze u nás půjčovat i
e-knihy z portálu Palmknihy a od letošního roku máme v plánu rozšířit e-výpůjčky i o audioknihy. 
Jenom kdyby tak do knihovny našlo cestu víc mladých čtenářů do 15ti let!
Tak se snažte, milí čtenáři, ať jsme napřesrok zase o něco lepší!

Proč je v České republice tolik knihoven?

V České republice je nejhustší síť knihoven na světě, kterou ročně navštíví téměř 24 milionů čtenářů. V magazínu The New York Times se v článku zaměřili na to, čím to je a jak se tento fenomén vlastně zrodil. Jelikož vždycky nadchne, když se o Česku ve světě píše nejen ve spojitosti s pivem nebo kontroverzním chováním politiků, zde je výtah z citovaného článku:

V době Amazonu a internetu se představa návštěvy veřejné knihovny za účelem půjčení knihy zdá v mnoha částech světa ještě podivnější a zastaralejší než kdy dřív. Ale přinejmenším jedna země se této představy pevně drží - Česká republika. V této zemi jsou knihovny všude, kam se podíváte - Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě, jak vyplývá ze studie, provedené pro Nadaci Billa a Melindy Gatesových. Je tu více knihoven než gymnázií. Studie zjistila, že v ČR je jedna knihovna na každých 1.971 obyvatel - a to je při přepočítání na populaci čtyřikrát víc, než je evropský průměr a dokonce desetkrát víc než v USA.

Proč je českých knihoven tolik? Po dlouhá desetiletí byly povinné - každá komunita, od velkých měst až po nejmenší vesničky, měla zákonem nařízeno knihovnu provozovat. Tento zákon vešel v platnost v roce 1919, brzy poté, co Československo vzniklo jako nezávislý stát. Důvodem byla snaha o všeobecnou gramotnost a vzdělávání poté, co se země zbavila nadvlády německy hovořícího Rakouska-Uherska. A tato snaha byla úspěšná. Každý obyvatel ČR starší 15 let v průměru za rok přečte téměř 13 knih, za rok nakoupí průměrně 2,6 knihy, v domácích knihovnách je v průměru 253 knih. Češi si vyvinuli silný návyk číst a dodneška platí, že ti, kdo chodí do knihoven, kupují zároveň více knih než ostatní - v průměru 11 ročně.

Zákon o knihovnách přežil německou okupaci, období komunismu a dokonce i rozdělení Československa na začátku 90. let. Nakonec ale nedokázal přežít škrty v rozpočtu. Z důvodu úspor byly požadavky na zřizování knihoven zrušeny v roce 2001, v době, kdy v zemi bylo asi 6 019 knihoven. Od té doby bylo asi 11 % spojeno nebo zrušeno.

České knihovny, které přežily, nejsou jen pozůstalým výstřelkem dávných dob. Dělají, co mohou, aby zůstaly relevantními a živými místy. Slouží jako místa všemožných schůzek a setkávání. Pořádají čtenářské kluby, výstavy, nabízejí kurzy počítačové gramotnosti a během dne vítají houfy školních dětí a seniorů. Ale především dělají to, co po nich podle studie Gatesovy nadace stále vyžaduje 92 % obyvatel a obyvatelek ČR:

PŮJČUJÍ KNIHY!!!

Nabídka tištěných knih, e-knih i audioknih je obrovská, ročně vychází více než 15 tisíc knižních titulů, prodej e-knih stoupl na více než milion a posilovaly i audioknihy. 


Historie veřejných knihoven

Již "Staří Římané..." První pokusy "zveřejňování" knihoven byly již ve Starém Římě. Julius Caesar pokládal založení veřejné knihovny za povinnost vladaře. Po jeho smrti se plánu ujal C. Assinius Pollio, který v roce 39 př. n. l. zřídil v Římě první veřejnou knihovnu.


Později se stávaly základem mnoha veřejných státních knihoven soukromé bibliotéky králů, šlechtických rodů či církevních hodnostářů nebo řádů. Jednou z prvních knihoven zcela otevřených veřejnosti byla v roce 1629 knihovna "Ambrosiana" kardinála Federiga Borromea v Miláně. Podobné rozhodnutí učinil v roce 1645 v Paříži kardinál Mazarin. Většina velkých státních knihoven v Evropě byla založena v 17. a 18. století.

Veřejné "lidové" knihovny byly zakládány podstatně později. Předcházely jim soukromé půjčovny knih, zřizované při knihkupectvích. Snad první soukromou půjčovnu v Evropě zřídil roku 1726 Allan Ramsey v Edinburghu. Koncem 18. století existovaly už ve většině evropských i amerických měst výpůjční knihovny. Zhruba od poloviny 19. století se zakládaly lidové knihovny. K širokému rozvoji došlo hlavně od 70. let, kdy byl založen i první knihovní spolek (r. 1876 v Americe) a z této doby jsou i první zákony zajišťující existenci veřejných knihoven. Byly většinou podporovány jednotlivými státy jako nedílná součást veřejné osvěty a vzdělání.

Nejstarší knihovnou na okrese Beroun je Městská knihovna v Hostomicích, která v roce 2019 oslavila již 170. výročí od založení. Dne 29.4.1849 byl v Hostomicích jako první v okrese založen čtenářský spolek "Slovanská lípa", jehož cílem bylo podporovat českou literaturu a založení knihovny. O něco mladší je knihovna městyse Liteň, jejíž počátky se datují do roku 1851, kdy na podnět pražského měšťana a příznivce českého písemnictví Ferdinanda Náprstka, byla v Litni uspořádána o školních prázdninách ve prospěch školní knihovny první deklamatorní a hudební beseda, z jejíhož výnosu byly zakoupeny první knihy pro obecní knihovnu. Koncem 19. století vznikaly knihovny ale i v dalších obcích okresu Beroun. Kdy přesně vznikla knihovna v Suchomastech, se mi zatím nepodařilo zjistit. Suchomastský rodák František Cajthaml "Liberté" ale ve svých pamětech uvádí, že si již ve školním roce 1880/81 půjčoval knížky ze školní knihovny.

K rozšíření knihoven, a tudíž i čtenářů došlo hlavně po roce 1918 v nové Československé republice. V roce 1919 byl vydán první knihovnický zákon, podle něhož musely být zřízeny knihovny ve všech obcích. Přesně stanovená pravidla tak umožnila rozvoj obecních knihoven. Obce musely přispívat na nákup knih přesně stanovenou částkou na 1 obyvatele. Z toho plyne, že i v Suchomastech musela být obecní knihovna už před 2. světovou válkou.

Za 2. světové války došlo z pochopitelných důvodů i k útlumu činnosti obecních knihoven, neboť němečtí okupanti neměli zájem podporovat vzdělanost a osvětu našeho národa. Po válce byly veřejné knihovny podporovány, i když po roce 1948 tendenčně po "stranické" linii. Do fondů obecních knihoven se v té době dostávaly hlavně "prověřené" knížky a marxistické spisy. Ale obecní knihovny se ve většině obcí podařilo zachovat a v některých i s docela slušným knihovním fondem. Později začaly fungovat i tzv. střediskové knihovny, které zajišťovaly nákup a distribuci nových knih ve formě "kolujících výměnných souborů" pro jednotlivé podřízené knihovny. V roce 1994 došlo ke zrušení systému střediskových knihoven (pro nás byla SK Liteň) a převedení veřejných obecních knihoven pod správu obecních úřadů. V roce 2002 se systém střediskových knihoven obnovil, ale zřizovateli obecních knihoven zůstaly obecní úřady jednotlivých obcí. Pro okres Beroun byla regionální střediskovou knihovnou Městská knihovna v Berouně. Od r. 2005 je pro náš okres pověřenou regionální knihovnou Knihovna Jana Drdy v Příbrami.


Konečně se nám podařilo vypátrat něco z historie obecní knihovny v Suchomastech:

Obecní knihovna Suchomasty

Zřizovatel: Obec Suchomasty

Knihovnice: Alena Mostová                         Drahomíra Procházková

Adresa: Suchomasty 31, 267 22 Suchomasty

Otevírací doba: 
PONDĚLÍ   15:30-17:00 hodin
ČTVRTEK  15:00-16:00 hodin

Knihovna je cílem podpory od Středočeského kraje poskytované příjemci formou regionálních funkcí. Obecní knihovna Suchomasty spadá pod pověřenou knihovnu Jana Drdy Příbram.  

Tyto webové stránky fungují také díky podpoře Webnode. Děkujeme. 


Obecní knihovna Suchomasty, e-mail: knihovna@suchomasty.cz
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky